neděle 5. června 2016

Drobnosti za (duben a) květen

Sepsala Ely v 5.6.16
Aprílový měsíc nebylo proč zveřejňovat, protože se z hlediska nějakých zajímavostí zkrátka nestal. V dubnu jsme totiž akorát od rána do noci připravovali věci pro Animefest, finišovali semestr a víc opravdu nic. Welcome back, vlasopad. Why_me.jpg
Jediným zpestřením naší každodenní rutiny nám byl pak právě onen Animefest, který jsme si, až na mužovy migrény, moc užili. V Brně jsme se taky (dvakrát) skvěle najedli v náhodně vygooglené vege-restauraci Junk Food Café. Málem jsme praskli! Mají vynikající jídlo a obrovské porce.


Útěk z každodenního stereotypu

Začátkem května jsme, protože Astrak potřeboval na schůzku s redaktorkou do Arga, jeli jsme na pár dní do Prahy. Trochu si odpočinout, změnit prostředí a... přejíst se. Argo nás překvapilo. Když se řekne vydavatelství, představíte si nějakou takřka kouzelnou budovu plnou knih, načež onu bláhovou představu vyženete z hlavy a nahradíte ji něčím vhodnějším, vizí více kancelářského vzhledu. Ale on by to byl omyl. Nakladatelství Argo uvnitř vypadá jako nějaký magický knižní squat. Zvenčí posprejované, zevnitř stěny pomalované, všude (zejména na schodech) se válejí hromady knih – staré, nové, ještě v igelitech. Mezi tím vším několik kanceláří se starším nábytkem a příjemnými lidmi.
Navštívili jsme ten den i Svět knihy 2016, ale upřímně, čekali jsme, že na nás festival udělá lepší dojem. Pamatuju si jen tlačenici, hluk a vydýchaný horký vzduch (super nápad udělat to ve stanu, do kterého praží slunce a nahoře parné ovzduší pouze líně roztínají lopatky několika větráků). Myslím, že jsem zahlédla T'Sal, ale doteď si nejsem jistá!

"Are you saying yes to the dress?"

Po návratu jsme zase spadli do černo-bílé pracovní nudy, kterou jsme si jen čas od času zpestřili vycházkou na jídlo a zmrzlinu ven. Až nechutně mnoho času jsem taky strávila koukáním na Say Yes to the Dress, monotónní reality-show-like pořad o nákupu předražených svatebních šatů v newyorském salonu Kleinfeld.
První krok v mém vlastním pátrání po vysněných šatech se přitom kvapem blížil. Věděla jsem, jaký problém bude shánění šatů z výprodeje, které by splňovaly mé představy a sedly mi, proto jsem začala hledat poměrně brzy. Na první zkoušení do Salonu Bella jsem si vybrala patnáctery šaty, nakonec ovšem neměli všechny a dovezli jich tedy (mají pobočky ve velkých městech) tuším sedm. Nechala jsem si, částečně pro ten zážitek samotný, navézt to nejdražší, co měli – tedy šaty, které stojí nové klidně několik tisíc dolarů. U nás se mimochodem cena koupě takřka rovná ceně za půjčení a to by byl proto člověk blázen, kdyby si je půjčoval. Stopy použití nesly pouze dvoje a to zrovna bohužel ty, které se mi líbily nejvíc. Jedny mnou předem vyhlédnuté princeznovsky obrovské napufané krásky byly tak šedé, že by se hodily už jedině pro Popelku. Ty druhé, tylové šaty od Provenias s vtipným názvem Nemesis, byly ovšem skvostné a přesně dle mého gusta, trhlinka netrhlinka, nechá se to opravit. Jiné než na fotce, ale o to krásnější. Rozhodla jsem se proto naprosto nečekaně hned při prvním zkoušení, dokonce jsem úspěšně se závojem rozbrečela máti, a ve svatební síni tak budu Astrakova bohyně pomsty a odplaty. Pokud do té doby nepřiberu tak, že je přes stehna nedám, protože já přeci ve stresu hubnu. A že jsem ho teď měla požehnaně! Oh well.
Pokud tedy i vás čeká shánění svatebních šatů, rozhodně uvažujte nad koupí v salonu. Šaty vám upraví na postavu, v případě nutnosti spraví a cena bývá opravdu parádní. Konkrétně mé šaty, které dle internetu stály původně právě mezi 2499-2999$, mám za krásných osm tisíc, což se vzhledem k tomu, že jsou značkové a buď z nich budu mít celoživotní památku, nebo je můžu dále prodat, a ještě je to levnější než půjčovné šatů z nových kolekcí, sakra vyplatí. Škoda jen, že je zatím samozřejmě nemůžu / nechci veřejně ukázat.

Chtěli jsme si tenhle týden rovnou zajít na radnici zařídit datum, ale tak dlouho jsem do drahého pro jistotu dula, aby si nezapomněl dovézt rodný list, až jsem ho doma nechala já... Nutno podotknout, že, přesně jak jsme čekali, u Astraka doma ze svatby nadšeni nejsou. Mě nemají rádi prostě pro ten princip a třeba i proto, že mám růžové vlasy (such reason, wow!) a jemu bylo řečeno, aby si do svatby odhlásil trvalý pobyt u nich. OK.


Když zeleninu servíruje masokombinátů král...

Poslední dobou jsme na Facebooku se známými hodně diskutovali o výhodách a nevýhodách toho, že se z veganismu pomalu ale jistě stává cosi trendy a všichni naskakují na bandwagon, což s sebou sice nese příjemné rozšíření sortimentu v obchodech a nové restaurace rostou jako houby po dešti, na druhou stranu to ale není příjemné, v přímém přenosu sledovat, jak se z vašeho životního stylu stává módní vlna, ze které si ostatní dělají legraci. V Šantovce se takhle nedávno objevil stánek / restaurace Vegg-Go. Jelikož mají nově i jídla na váhu, řekla jsem si, že to vyzkouším, ale protože se mi 35 Kč / 100g zdálo poněkud (HODNĚ) předražené, nabrala jsem si jen drobnou porci velikosti jedné mé dlaně s prsty. Platila jsem přes stovku, což je naprosto směšné. Jídlo bylo dobré, ale za tuhle cenu si v jakékoliv vege-restauraci může dát člověk velký talíř jídla, takže do budoucna tuhle srandu bojkotuju. Ostatně jsem člověk, který umí gramáž jídla z pubertálních časů omezování se a počítání kalorií odhadnout okem, v podobných restauracích se navíc stravuju pravidelně – v té misce jsem měla něco mezi 150-200g a cena tedy rozhodně neseděla. Doteď je mi líto, že jsem to kvůli hladu nevyfotila. Poté, co jsem napsala negativní recenzi na restauraci na jejich FB, firma mě osočila, že nemám nadhled a lžu :) Nepochybuju ovšem, že jim za to ty peníze stejně někdo bude nadále dávat, je to přece nové a děsně cool a je jedno, že mezi majiteli je bývalý vlastník Kosteleckých uzenin nebo Vaněk, co v televizi vegany zesměšňuje a vidí je pouze jako snadný zdroj příjmu.
Konečně jsme taky s mužem úspěšně navštívili Bistro u pana Lilka, byl to vlastně už náš druhý pokus o to se tam naobědvat. Minule jsme přišli před druhou a vše už bylo vyjezeno. Tentokrát jsme dorazili po dvanácté, na stůl nám hned přistál džbán pití a na to i dobrá rýže s čočkou beluga a houbami v ceně levného obědového meníčka. Lilka tedy určitě navštívíme znovu, jakmile se nám nebude líbit nabídka Greenbaru, protože tam prostě stejně chodíme nejraději a nejčastěji. Kdybych měla čas, složím na zelený bar ódu!
A mimochodem, k nám do Albertu začali přivážet čerstvé kokosy za poměrně příjemných 69 Kč. Sice jsme trochu bojovali, protože tu na to nemáme nástroje, ale nakonec jsme se dovnitř dobili a pochutnali si.


Válka o kredity 10.0

Čím méně zkoušek mi na magistru zbývá, tím těžší jsou, protože si ty největší hrůzy člověk přirozeně schovává na závěr, až bude mít čas a bude chytřejší a sečtělejší (tedy samozřejmě až toho bude mít stejně jako vždy a učivo z hodin dočista zapomene). Nejvtipnější ovšem bylo, když mi z ničeho nic vedoucí diplomové práce, na kterou jsem kvůli jakési mé formě truchlení a nechuti + boje s migrénami měsíce nesáhla, napsal, ať mu ucelený kus práce "ASAP" dodám. Ostatní spolužáci mají ale přece čas do uzavření STAGu! Byla jsem z toho hrozně na nervy, protože by mě tenhle seminář připravil o veliké množství kreditů a byla by zde reálná možnost, že svůj pátý studijní rok neuzavřu. Dva dny jsem musela kvůli nabitému programu dělat mrtvého brouka, než jsem za panem profesorem konečně v jeho konzultačkách zaskočila. Přirozeně, že tam nebyl, nicméně jeho manželka byla v kabinetě přítomna a v podstatě mi řekla, že toho mají oba moc a manžel je úplně mimo, ať si nedělám starosti. Nádhera, a já se kvůli tomu dvě noci zmítala v posteli. Chlap mě už v noci ani tak nekope, tak jsem mu to teď alespoň vynahradila já. Protože mi minulý měsíc ve spaní strčil prst do pusy, naprosto si to zaslouží.
Tož teď ještě zvládnout všechny zkoušky, uf.

Je libo něco na zub? Třeba dvě tři desítky plomb?

Koncem května jsem konečně byla u nové zubařky na doporučení jedné své známé, protože jsem už dlouho hledala někoho v Olomouci a stále to odkládala. Přeci jen jsem se ale rozhodla bydlet tady, dojíždět stále na kontroly mě už nebavilo a ostatně jsem svému zubaři už delší dobu nevěřila. Vždycky to byl nepříjemný arogantní idiot, ale člověk ho snášel, protože se k němu už tak dostal pouze přes známost a je to vyhlášený doktor. Teď ale na pacienty už vůbec nemá čas, pět minut na jednoho a šup, šup, další. A ordinuje s obvázanými vazy, což když takhle měla máti, věci jí padaly z rukou. Navíc jsme měli doma již delší dobu celkové podezření, že ve skutečnosti není z nejlepších, zejména poté, co máti zničil zub a prohlásil, že "v jejím věku by to už neřešil".
Má nová zubařka na první kontrole mého chrupu nemohla uvěřit svým očím. A já svým uším, jak nálezy bleskovou rychlostí diktovala sestřičce a mě před očima pouze naskakovaly cifry, protože jsem si před vstupem do ordinace prohlédla ceník. Nakonec jsem tam strávila hodinu a celou jsem ji probrečela, zatímco zubařka chvílemi nevěřícně kroutila hlavou, chvílemi nadávala, chvílemi mě utěšovala a ubezpečovala, že to spolu zvládneme. Mám 27 kazů, jeden až k nervu, ukázkový případ zanedbané péče a brutálního pochybení. Můj vyhlášený ex-zubař s vynikajícím hodnocení na znamylekar.cz neustále jen lhal a lhal. Na doporučení zubařky zvažujeme, jen co skončí zkouškové, žalobu o náhradu škod, které v současné době činí zhruba 35 tisíc. Mé přední zuby bude muset opravit odborník a ne je obrousit a nahradit keramickými, jak toužil můj ex-zubař. Teď si na něj brousím zuby já. Protože už ho mám plné zuby.
Ale prý bych na svatbě měla mít pěkný bílý úsměv. A mohla jsem takový mít ostatně celý život a bez obav se na svět smát, kdyby mi ten k*etén nelhal. A taky bych měla víc peněz na nějakou dovolenou nebo tu svatbu a nemuseli bychom se teď doma rozhodovat, jaké spoření padne.

12 komentářů:

Clover řekl(a)...

Páni, Ely, se zuby je mi to moc líto, já si myslela, kdoví jak nejsem hardcore, když mi při poslední kontrole zubařka řekla, že to je osm kazů, jeden zub na vyčištění kanálků, definitivní korunka a vrácený zánět... Oo Upřímně s tebou soucítím, problémy se zuby jsou peklo, doufám, že tomu šupákovi zubařskému uhnijou ruce a že z něj vysoudíš všechno, co budeš potřebovat na spravení zoubků!

Ale gratuluji k pořízení svatebních šatů, budu se těšit, jestli pak po svatbě dáš někam fotku, protože zrovna s tvými růžovými vlasy budou muset svatební šaty vypadat naprosto dokonale. :3

Ely řekl(a)...

Clover: To je mi líto, že máš i ty takové problémy se zuby :( Snad se nám to oběma brzy nějak vyřeší~

Děkuju! ^^ Samozřejmě to tu fotkama zaspamuju :D Úchvatná matinka Astrakova se ho teď snažila přesvědčit, aby mi řekl, ať si alespoň tu hlavu nebarvím, takže samozřejmě plánuju krásně čerstvou výraznou růžovou :D

Lucy řekl(a)...

Proboha, 27 kazů?! Máš vůbec nějaký zub netknutý? Já měla asi před dvěma lety podobný problém, i když těch kazů nebylo tolik. Můj zubař nebyl ani arogantní, asi ani vyhlášený, ale starý a bez techniky. Když mi moje nová zubařka udělala rentgen, koukala jsem na to, jak Alenka v říši divů :D Mezizubní hygiena pro mě byla novinkou :D A ty zuby mi dva roky spravovala, před pár měsíci jsem snad byla na na nějakou dobu posledním sezení. A ted mě nutí na rovnátka, že mám celou pusu na křivo a nedorostlý špičák, a brousim si tim jeden zub... Ale já prostě nemám zrovna přebytečných 20 tisíc a nechci vypadat jako blbeček.. :D

Ely řekl(a)...

Lucy: Právě že nemám, jen osmičky jsou v pohodě :( Tam moje mi potom rovnátka taky nabízela, ale říkala, že si myslí, že se mi to třeba bude líbit i bez nich, takže na nich asi netrvá, uff :D

Sentimental Rabbit řekl(a)...

Gratuluji k nalezení šatů! Určitě jsou překrásné, to vidím už jenom z toho obrázku! A musím souhlasit, že v dnešní době se vážně vyplatí šaty koupit, než je půjčovat. (Sama jsem to viděla na mých maturitních šatech, kdy některé slečny platily za půjčení v nějaké posh půjčovně více, než já za nákup mých, které rozhodně nevypadaly špatně)
Do té "restaurace" v Šantovce jsem nedávno (po X-men) zašla spíš ze zvědavosti. A musím říct, že jsem si na ten úžasný plastový talířek (vtipné, že k němu dávali dřevěnou vidličku, což jsem jaksi nepochopila, když pak i lžička byla plastová) nabrala od každého trochu ať můžu porovnat. Polévku měli výbornou a dali mi jí snad půl litru+ chleba, ale zbytek byl poněkud zvláštní. Studená jídla chutnala stejně (poměrně ostře a s množstvím cibule)... Musím říct, že mě taky vůbec nenadchli:/
Přeji hodně štěstí a pevné nervy u všech zkoušek :)
Zubaři jsou noční můra! Moje zubařka mi najednou našla čtyři kazy a když mi je plombovala, náhodou provrtala a zaplombovala i další zub. Byla jsem z toho vážně nadšená, hlavně proto, že jde o přední zuby a bílé plomby. Ale 27 kazů zní opravdu hororově! Alespoň, že ještě není příliš pozdě na "opravu". Mohu jenom popřát hodně zdaru na sezeních u zubařky a snad po tomto zákroku už nebude potřeba dlouho nic řešit :)

Anonymní řekl(a)...

(omlouvám se za překlepy v předchozím komentáři)

Anonymní řekl(a)...

Aha, komentář (za jehož překlepy se tu omlouvám) zmizel, takže druhý pokus:
27 kazů je naprosto šokující a až nereálné. Jsi si naprosto jistá, že tě tahle zubařka nechce jen oškubat? Tak obrovského množství kazů by sis musela všimnout, ať už skrze bolest, nebo zápach z úst. Tolik kazů by navíc muselo být způsobeno kritickým nedostatkem vitamínů/minerálů, naprosto nevhodnou stravou, nebo závažnou (neléčenou) nemocí jako je diabetes nebo anorexie. Nebo pokud sis od vypadání mléčných zubů zuby nikdy nečistila.
Opravdu doporučuji zajít ještě k jinému doktorovi, klidně k několika. Tohle je opravdu podezřelé. 27 kazů je naprosto zkažený chrup, který bolí a zapáchá. Toho by sis všimla.

Ely řekl(a)...

Sentimental Rabbit: Děkuju, moc se těším, až vám je budu moct všem ukázat! :3
A chodíš na podobná jídla i někam jinam do Olomouce, třeba do mnou zmíněného Greenbaru, aby sis po Vegg-Go někdy spravila chuť? :D
Jó, něco podobného mi kdysi udělala moje první zubařka. Spojila mi dva přední zuby jednou plombou a další zubaři se poté fakt divili, proč mi nejde používat mezizubní nit... hahaha :(

Anonym: Asi to nějak spadlo do spamu, na mailu mě to upozornilo na všechny tři komentáře :)
Děkuji moc za obavy a návrhy, ale bohužel se obávám, že to nereálné není. Zuby bolí, ten, který má očividně kaz až k nervu, příšerně. Je fakt, že už jsem za ty roky docela zvyklá a ex-zubař Ślachta mě neustále přesvědčoval, že je to normální, že je to v pořádku a že je to všechno jen pigment. Nová zubařka si všechno zrentgenovala, není to pigment. Vše mi pořádně ukázala, vysvětlila, nabídla mi nižší ceny, protože ví, že tohle nebude sranda. Chce mě ještě na 3D rtg, aby vše viděla lépe. Už jenom to, že mi přední zuby nechce v podstatě vzít, ale jen opravit a vybělit, je pro mě něco neskutečného, starý zubař tvrdil, že nic takového dělat nejde. Nová zubařka tvrdí, že korunky by v tomhle případě nasazoval jen někdo, kdo by si chtěl rychle vydělat. Vím o tom, že Šlachta navíc už v minulosti pochybil, roky mi zuby (i když se tehdy platily poplatky) opravoval z neznámých důvodů zadarmo. Zničil minimálně jeden zub i máti. Tvrdil, že tam nic nemá, a stačilo, aby se doma podívala z druhé strany zrcátkem, protože už bolest nemohla vydržet, a uviděla velikou díru. Zub se jí poté sesypal i s korunkou... Nevím, zda se mu nechce ordinovat, protože má očividně něco s vazy na ruce, ale tohle je šílené. Nová zubařka, kdyby si nebyla jistá, nenabízela by mi možnost žaloby, protože to se budou muset všechna pochybení prokázat.
Co se stravy a vitamínů týče, všeho se mi dostává, ale... vždy tomu tak nebylo, viz ta naznačená PPP a zdravotní problémy s trávením. Ale bohužel i otec má zuby podobně kazové a odmalička mi říká, že jsem to očividně podědila. Děti jsou holt skládka genů rodičů :(
Mnohokrát děkuju za starosti, sama doktorka mě chce ještě poslat na konzultaci, ale... je fakt, že už když jsem jednou musela kvůli tomu našemu úchvatnému zubaři na zubařskou pohotovost (ten debil standardně nechává zuby otevřené i přes měsíc), protože mi to podhnisalo, pak doktor na pohotovosti nadával, říkal, že tam mám všude kazy a že Šlachtu zná a neměl na něj dobrého slova. Jenže já mu tehdy prostě... nevěřila, neměla jsem důvod věřit.
A že bych si toho všimla... ale všimla, všimla, stačí se zrcátkem kouknout na mé přední zuby zezadu, to je jak zčernalé minové pole. Podle Šlachty samozřejmě pigment. Mám chuť mu natetovat "pigment" na čelo.

Anonymní řekl(a)...

Tak to obdivuji tvou důvěru v lékaře ale hlavně držím palce v případné žalobě. Někteří zubaři si nechávají od pacientů podepsat informovaný souhlas s procedurami, aby byli krytí, tak snad to takhle zamotané nemáš.

Ely řekl(a)...

Anonym: Mnohokrát děkuju :) Připadá mi, že to dělají spíše ti mladší. Nepamatuju si, že by mi Šlachta dával někdy něco podepisovat. Ale stejně jde hlavně o to, že ty procedury buď neudělal, nebo blbě :D

TSal řekl(a)...

Je možné, že jsi mě zahlédla, lítala jsem tam celou akci. Já jsem byla s SK spokojená. Ve stanu byl horší vzduch jen jeden den a lidi byli nejhorší v pátek dopoledne (školy) a v sobotu mezi desátou a třetí. V ostatní doby jsem tam kormidlovala bez problémů.

Anonym: Sama mám kazů habaděj. Zuby se mi prostě kazí bez ohledu na péči a relativně vyváženou stravu. Krom lehčí citlivosti na studené mě v životě bolely jen tři stoličky, které byly nejhorší a které zubařka nakonec vykotlala a vycementovala. Zánět dásní nemám, zápach v ústech také ne. Je to zkrátka genetika. Zatímco sestře a otci by se nejspíš zuby nekazily, ani kdyby nikdy nepoznali kartáček, já budu ráda, když se dožiji třiceti let se všemi svými zuby. O zubařce příliš nepochybuji, protože se ta samá zatím matce, po níž mám zuby, osvědčila nejvíc a dost ji zachránila.

Ely řekl(a)...

T'Sal: Já teď vůbec nevím, který den jsme tam vlastně byli, ale škol tam bylo plno, tak jsme si možná tedy zrovna schytali to "nejlepší" :/

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář! Ani nevíte, jak mě potěší~

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...
 

(Ne)významné drobnosti Copyright © 2014 Design by Ely