čtvrtek 5. listopadu 2015

Drobnosti za říjen

Sepsala Ely v 5.11.15

Vyhádané víkendy

Věděli jsme, že to bude během semestru s vídáním špatné, ale vlastně jsme ani netušili, jak moc. Hřebíček do rakve všemu zasadily mé pondělní a páteční rehabilitace (↓), díky kterým nemůžu v Olomouci zůstávat přes víkend. A náš domácí rodinný sněm ustanovil povolení k pobytu u nás na pouhý jeden víkend v měsíci. Hledali jsme přes týden každou volnou chvilku nebo místo, kdy a kde být spolu. Snědli jsme spoustu soba nudlí k večeři, zapustili kořeny na kolejním gauči na chodbě, prochodili město (a zahráli si parádní 3D piškvorky v Šantovce) a uvědomili si, že takhle to prostě nejde.


Hledá se byt

Původní plán byl najít si 2+1 spolu s našimi spolubydlícími a ukořistit společný pokoj pro nás dva. Když ale Lucí ze všeho vycouvala a plán se nám pomalu sesypal, rozhodli jsme se s Astrakem pro hledání malého bytečku jen pro nás dva. Tři hodiny po našem rozhodnutí někdo na Facebook hodil nabídku takřka snového pronájmu a já to brala jako znamení shůry. Situace v Olomouci je aktuálně tristní, všechny dobré byty už jsou rozebrané a zbytek mají pod palcem zdejší realitky, námi přezdívané Olomoucká mafie. Sehnat byt znamená sedět neustále u počítače, kontrolovat všechny možné portály s realitami a příslušné FB skupiny a vyčkávat vhodnou nabídku, na kterou se poté musí reagovat do pěti minut, než se na to stejně zoufalí studenti sesypou jako kobylky. Průměr je tak 20–30 zájemců na jeden byteček.

Byli jsme obhlédnout nejprve ono snové místečko, u kterého jsme byli první v řadě, ale majitelka zvolila jiné zájemce, a poté jeden 20m² kamrlík pod palcem realiťáka. Do třetice všeho dobrého se na nás usmálo štěstí díky drahému, který si všiml snad nejlepšího inzerátu, který jsme za ty týdny viděli, tři minuty po jeho zveřejnění. O další čtyři minuty později jsem už paní volala a domlouvala si s ní prohlídku. Díky tomu, že předchozí tři telefonáty od nějakých nešťastníků zrovna nemohla vzít, byla jsem první na řadě. Zatímco blázni a snílkové jí k inzerátu psali komentáře typu "Psala jsem vám zprávu / email" nebo "Mám zájem", já už si přerezervovávala vlak domů, protože jsem věděla, že i na prohlídku musíme být první, a smiřovala se s tím, že to budu muset celé obhlídnout bez muže, který už byl na cestě do Prahy.

Zhruba minutu po začátku prohlídky krásného plně vybaveného bytečku jsem prohlásila, že to bereme, a paní začala rušit hromady dalších prohlídek, které měla domluvené. Dva páry slečen, co čekaly dole, na mě vrhaly nenávistné pohledy, když jsem mezi nimi proklouzávala ven, a dle paní se nás potom snažily i přeplatit, na což jim ovšem nekývla. Pokud se něco fatálně nezvrtne, máme nástup od 2. 11., tedy hned po Akiconu. Už jsem zařídila zavedení internetu a momentálně řešíme akorát na čem budeme spát. Těším se moc a hlavně na léto, byteček má totiž velikou lodžii, na které je dokonce pohovka~

P.S. Asi není nutno dodávat, jak těžce synovo stěhování nesli u drahého doma a jaké zajímavosti jsem se dozvěděla o své osobě tentokrát...

Jen růžová to může být

Poté, co se na mě jeden z našich profesorů s cukajícími koutky zadíval a prohlásil, že vypadám "almost like a normal human being", moje pokožka se urazila a po půl roce mi skončil vlasopad, alelujah! Hurá na odbarvování, barvení, a již jsem zase, alespoň tedy v našem městečku, special snowflake. Líbím se například kolejním uklízečkám, které si nemohly vynachválit, jak mám vlasy krásně "čůčavé", spolužákům nebo třebas třídě naproti mě běžících chlapců ve sportovním, kteří mě zadýchaně stihli počastovat několika lichotkami. A přiznejme si to, kterou zástupkyni něžnějšího pohlaví by tolik komplimentů netěšilo?

Quasimodo

Tak prý jsem takový hrbáček s křivým hrudníkem. Blbě chodím, blbě stojím, blbě sedím. Když si sednu tak, jak oni chtějí, mám pocit, že si lámu páteř. Doktorka se mě snažila přesvědčit, že mě to musí celé hrozně bolet a skoro se mě bála dotknout, ale už mám za ty roky práh bolesti asi opravdu jinde. Jestli něco bolí, je to právě ta nová verze chůze, stání a sezení. Na rehabkách mě holt trýzní, ale snad to bude mít do budoucna pozitivní efekt na celé moje zdraví – ukázalo se, že mám nějaké divně stažené svaly i v oblasti, kde mě bolívá zažívání. A to jsem tam přišla s blokádou krční páteře, když už mi svaly na zádech a na rameni ztuhly takřka ve skálu. Blbé je, že kvůli tomu musím být každé pondělí a pátek doma, než se zlepším, protože na zařízení rehabilitací má člověk týden a běda, když je zrovna nemocný a do Olomouce si nemůže dojet. Chytla jsem ale vynikající fyzioterapeutku, která mi snad pomůže, takže všechno zlé je nejspíš pro něco dobré.
A jestli se ukáže, že ty bolesti a potíže se žaludkem za poslední roky mám vážně z toho, myslím, že navštívím všechny ortopedy, u kterých jsem kdy byla, svou praktickou i všechny své gastroenterology. S pistolí.

12 komentářů:

Pet řekl(a)...

To by si tvůj chlapec měl dávat pozor, aby mu tě neodloudil nějaký ten růžovák a my tu jednoho dne nečetli podnadpis "Jen růžová k růžové sedí". :p
To už tak je, že člověk jde k doktorovi s rýmou a odejde s rakovinou. Já se taky strašně hrbím, sedět vzpřímeně nevydržím a když mám stát na místě, výrazně cítím, že mám pravou nohu kratší. :D Ale já už jsem mrzák, co jsem si jako dítě zlomila dva obratle a doktoři mě jaksi "zapomněli" zafixovat do krunýře. Ale že mám od té doby vychýlenou páteř, to jsem zaznamenala až na jarním rentgenu plic. Člověk nikdy neví, co všechno má v sobě blbě, dokud ho neprofotí skrz na skrz. ;)

Ely řekl(a)...

Pet: Haha, to snad nehrozí, (určitě bych nesnesla, kdyby byl v páru ten druhý víc kawaii než já) :D
Ježiškote, a problémy ti to nedělá? Pokud ne, doufám, že ani v budoucnu nezačne, tfuj tfuj tfuj!

Shinigami řekl(a)...

Haha, to mi připomíná, když jsme s Husgvošem sháněli náš první byt :D Ale vydrželi jsem tam jen půl roku, domácí bydlela hned vedle, byla nemocná se srdcem a sousedka pod náma, taková šílená semetrika, si na nás chodila 3x denně stěžovat :D

Až dorehabilituješ, zkus jógu, ta je na protažení/uvolnění svalů a harmonizaci organismu nejlepší :)

Pet řekl(a)...

Ely: Tak evropský typ chlapa snad ani být kawaii nemůže. A nebo jsem na tohle jen moc náročná. :D Ale co se holek týče... tam by tě v kawaii zóně ohrozit nějaká mohla, to je pravda. :p
Tak problémy... Nevím o tom, nebo jsem si už zvykla. :D (Cha, tak jsem si to dnes vyzkoušela a mám kratší levou, ne pravou nohu. :D )

Ely řekl(a)...

Shinigami: Doufám, že my tam vydržíme dva roky, je tam tichoučko a klid, majitelka daleko, ale momentálně řešíme problémy s lednicí a to je pěkně na prd :(
Děkuju za doporučení, určitě zkusím. Dřív už jsem jí dělala a stále si říkám, že se k tomu musím vrátit, tak teď mám důvod :3

Pet: Jakože... no... ne, nechci Astraka veřejně kawaizovat a snižovat jeho mužnost a on-line ego, tak budu mlčet :D
Tak snad se žádné ani v budoucnu neobjeví :3

Johanka řekl(a)...

Tož to s tím bytem je super, to jsem ráda že vám to vyšlo (VYŠLO, ŽE ANO?!)
A páteři přeji krásný a přiměřeně rovný život :D

Pet řekl(a)...

Ely: Ten se nepočítá, protože toho vidíš díky pocitům zkresleně. :D

Ely řekl(a)...

Johanka: Vyšlo, vyšlo, podrobně se rozepíšu příští měsíc :3 Děkuju :D <3

Pet: Nelze to vyloučit :D

Clover řekl(a)...

Každý chlap je svým způsobem kawai. :D

A gratuluji k bytu, vůbec jsem netušila, že se sháněním můžou být takové problémy, ale pravda je, že já naposledy sháněla skoro osm let zpátky a podruhé už jsme se stěhovali defacto do vlastního, takže za tu dobu se asi podmínky trochu změnily! =D hlavně přeji, a´t je to bez problémů, když jsme s bývalým bydleli v Plzni, majitel se znenadání rozhodl, že byt kompletně zrekonstruuje a my bydleli přes zimu na staveništi bez topení. =D

Ely řekl(a)...

Clover: Haha, pravda :D

Možná, že v jiných městech to tak těžké není, ale Olomouc je převážně studentské město a projevuje se to bohužel i v tomhle lovu bytů :( Doufám, že až se budeme za dva roky přesouvat do Prahy, jak plánujeme, bude to o něco menší kovbojka :)

Dášenka Boušková řekl(a)...

S vlasopadem si mě hrozně rozesmála i když to vlastně moc vtipné není. Já ho ve velmi hojném množství prožívám poslední měsíc a dost mě to děsí. Udělali se mi dokonce takové "kouty" kde mám fakt řídké ovlasení. Jestli přijdu i o to, tak si budu muset vyholit mohawka.
K bytu samozřejmě gratuluju, začít spolu žít je skvělá věc (i když někdy trochu rozčilující než si člověk zvykne). To už vám chybí jen nějaké společné zvíře aby jste byli ofiko rodina :)
Problémy s klouby a celým člověkem jsem taky trochu měla a před 14ti dny jsem potkala zázračného pana maséra, který mi udělal masáž Dornovou metodou a srovnal mi všechno tak jak má být. Dokonce i koleno které jsem měla už snad víc jak 10 let vybočené a bolelo to při delším chození. Najednou je prostě rovně a v pohodě. První dva dny jsem se dokonce bála chodit abych si ho nerozbila :)

Ely řekl(a)...

Dášenka: Neboj, to přestane, asi je to prostě jen kombinace podzimu a nějakého stresu. Hlavně tomu nevěnovat moc pozornosti a za pár týdnů je to pryč :) Můžou padat měsíce a měsíce bez toho, aby to šlo vůbec jen okem vidět, protože musíš ztratit víc než 50 % všech vlasů, aby to bylo vůbec pro tvé okolí zaznamenatelné. Vlastně musím říct, že velká část mých přátel nezaznamenala, ani když mi tentokrát vypadala celá ofina :D
Zvíře zatím ani nemusí být, zvířata jsou drahá a nevhodná do 1+kk :D
Děkuju za sdílení zkušeností s Dornovou metodou, kdyby se nedařilo s rehabilitacemi, vím, co zkusit! :3

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář! Ani nevíte, jak mě potěší~

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...
 

(Ne)významné drobnosti Copyright © 2014 Design by Ely