První zkušenosti s iHerb.com

Když jsem si pročítala u Dady článek o jejím posledním nákupu na iHerb.com, už jsem nevydržela déle odolávat všudypřítomným pozitivním recenzím a rozhodla jsem se tenhle e-shop s přírodní kosmetikou, potravinovými doplňky a zdravými dobrotami také vyzkoušet. Protože jsem navíc použila Dadin kód, získala jsem na první objednávku milou slevu $5, což, musím se přiznat, byla též nezanedbatelná motivace k nákupu.

Mé nadšení trochu ochladlo během snahy naplnit košík – orientace na stránkách mi připadala poněkud obtížnější. Některé věci, které jsem znala z recenzí, navíc nebyly v samotných kategoriích k nalezení, kdežto při vyhledávání jejich názvu mi je stránky našly, což jaksi nechápu. S objednáváním jsem tedy trochu bojovala a ani placení se neobešlo bez problémů. Jelikož se na iHerb nedá platit přes PayPal nebo podobné služby, ale firma si částku z vaší kreditní karty stáhne sama, měla jsem s objednávkou menší zádrhel, když banka transakci zablokovala a já se jim musela ozvat. Jelikož mi však obchod přidali do výjimek, podobné komplikace by se mi už měly v budoucnu vyhnout.
(Edit 2016: iHerb již podporuje PayPal a vše je proto nesrovnatelně snadnější, viz můj aktuálnější článek)

Co se pozitivních věcí týče, skvělé bylo množství slevových akcí, kterých jsem mohla jako nový zákazník využít, což jsem tedy učinila O:) Zákazníka určitě potěší i obrovská nabídka produktů, ze kterých může vybírat – na svých stránkách iHerb uvádí, že je jich celých 35 000 od více než tisíce známých značek.

Balík dorazil poměrně rychle, zhruba za dva týdny, neboť se díky své nízké hodnotě příliš nezaujal supy na celnici. Protože jsou v iHerb "zelení", dokonce ani neobsahoval papírovou fakturu :)

Ženšenová mýdla značky Bee & Flower ($0.90)
Chtěla jsem vyzkoušet nějaká levná přírodní mýdla a tato vyšla pouze na dvacetikorunu. Ženšenová vůně je velmi příjemná~

Levandulové mýdlo značky South of France ($1.99 → $1.00)
Přestože je tohle levandulové mýdlo o něco málo dražší na to, jak je drobné, bylo zrovna v akci za dolar, tak jsem ho přihodila do nákupního košíku s tím, že má máti levanduli ráda a její narozeniny se děsivou rychlostí blíží. Opravdu překrásně voní a obsahuje pouze palmový a kokosový olej, rostlinný glycerin, bambucké máslo a esenciální oleje.

Balzámy na rty Sierra Bees ($0.95)

Sierra Bees balzám je bez legrace to nejlepší, co kdy mé rty poznaly. Zaujaly mě (opět) u Dady, kam tedy směřuju své nadšené díky. Certifikovaný balzám z organických složek, které čítají pouze extra panenský olivový olej, včelí vosk, olej ze semen slunečnice, vitamín E a díky mnou zvolené variantě též kakaové máslo, je zkrátka dokonalý a má i skvělou výdrž. Kakaové máslo navíc překrásně voní!

Šampon se šípkem od Aubrey Organics ($3.95 → $1.00)
Ještě jsem nevyzkoušela, protože mám z jakéhokoliv šamponu se svou extrémně citlivou vlasovou pokožkou kvůli riziku rapidního vlasopadu poměrně respekt. Až dopotřebuju svůj momentálně užívaný, budu se ale muset konečně odhodlat, protože má tenhle šípkový šampon skvěle vypadající složení, samozřejmě bez všech "fuj" chemických látek. Zakoupen, protože byl v akci za dolar ^^

Vilínový toner od Madre Labs ($6.95 → $2.00)
Toner jsem nepoužívala už opravdu hodně dlouho a nepřipadalo mi, že bych nějaký potřebovala, než mi iHerb nabídl tuhle obrovskou láhev nearomatizovaného toneru bez alkoholu za akční dva dolary. Marketingová strategie na mě zafungovala dokonale. Jsem z něj nadšená, opravdu mi velmi vyhovuje a kůži vůbec nevysušuje.

Eco-friendly nákupní taška a vzorek čajů St. Dalfour ($0.25)
Kromě toho, že jsem k objednávce dostala z neznámých důvodů též metr, přibrala jsem si po dvaceti pěti centech i nákupní tašku a ochutnávkovou sadu tří čajů St. Dalfour. Od této značky mám totiž moc ráda marmelády, které jako jediné na našem trhu neobsahují přidaný cukr a borůvkovo-brusinková nemá dokonce ani kyselinu citronovou, byla jsem tedy zvědavá. Černý a citronový putoval k máti a já jako milovník tohoto druhu čaje okusila zelený, s příchutí manga. Musím se přiznat, že nemám ráda čaje s příchutí, a v tomto případě jsem si to bohužel potvrdila. Navíc jsem měla na čaj svědivou alergickou reakci, co to? Bé!

Přestože by mě za normálních okolností objednávka vyšla na celých $19.59, díky svému nováčkovskému bonusu a jiným akcím, kterých jsem využila, činila moje sleva ve finále neuvěřitelných $16.39. Protože jsem zvolila jako metodu dopravy International Airmail, vyšlo mě poštovné a balné na $4.00, což nám celkově za všechny tyhle věci dělá pouhých $7.20. To už je krásné, ne? Celkově iHerb jednoznačně doporučuju, překvapili mě vysokou kvalitou svých služeb a produktů i nízkými cenami.

Pokud byste stejně jako já chtěli využít slevu na první nákup ($5 nebo dokonce $10 při nákupu nad $40), využijte při objednávce můj kód – QNQ381. Všechny odkazy v tomto článku by už měly být kódem opatřeny, ale tak pro jistotu :)

V barvách duhy (Prague Pride 2014)

Že se bude v sobotu 16. 8. v Praze cosi dít, bylo patrné již z obsazenosti vlaků. Ať si chtěl člověk zarezervovat "černý" či "žlutý", došel po chvilce klikání k poznání, že jsou veškeré vlaky s dopoledním dojezdem vyprodány. Pakliže se člověku místečko ulovit podařilo a přitom stále netušil, o co jde, ve vlaku mu už jistě zazářila žárovička nad hlavou. Vagóny se sem tam hlučně proháněli duhově oblečení lidé a dávali svým často až karnevalovým oblečením tušit, co se bude v centru metropole odehrávat.

Mezi 11.–17. 8. se Praha ošatila do pestrých barev, v rámci Prague Pride a boji proti homofobii totiž probíhalo mnoho menších akcí rozprostřených po dobu několika dní. Vrcholem programu je každoročně barevný průvod, který tento rok připadl právě na zmíněnou sobotu. A na ten jsme se s děvčaty rozhodly konečně zavítat a protáhnout nohy pro dobrou věc. Každým rokem mi to nevycházelo přesně tak, že se duhové procesí konalo přesně den před mým příjezdem či den po mých prázdninách v našem stověžatém hlavním městě, letos se však konečně poštěstilo.

Jako stovky jiných, i my se setkaly ve dvanáct "pod koněm". Chvilky čekání, než bude naše skupinka komplet, jsme si zpestřovaly koukáním po módních kreacích a pestrobarevném ošacení spolu-vyčkávajících a dušením se cigaretovým kouřem, který produkoval snad každý druhý.  Někteří jakoby si spletli protest a dostavili se v maskách Anonymous, jiní si očividně spojili více prázdninových akcí a dorazili v cosplayi nebo s doplňky, které běžně bývají k nalezení na některém z prázdninových festivalů o Japonsku. Jedna slečna například nesla plyšovou alpaku, jiná dokonce přišla se živým papouškem.

Jako by měl pán s cedulí "Ježíš tě spasí" s existencí někoho vyššího pravdu, protože se nám vyjádření podpory párům stejného pohlaví snažil kdosi nahoře zkomplikovat naprosto šíleným počasím. Neustále se střídalo řádně pečící sluníčko s mírným deštěm a s průtrží mračen. Chvilkami jsme se teda připékali a chvílemi jsme mokli – celý tento koloběh jsme zažili opravdu mnohokrát, kvůli čemuž všichni získali look naondulované ovce. Obrovský sedmnácti tisícihlavý dav tak neustále prováděl rozcvičku sundávání a znovu-oblékání svršků, náladu si ale nenechal zkazit nikdo a atmosféra byla prostě perfektní.
Z alegorických vozů se linula prima hudba (Word Crimes ftw), zajímaví a okouzlující lidé se nadšeně kroutili do rytmu, třebaže byli na kůži promočení, a my si užívaly takřka hvězdný pocit během průvodu. Ulice byly lemovány přihlížejícími a člověk, přestože na něm nebylo nic zvláštního, byl natáčen a focen a sledován, zatímco do rytmu se kývaje postupoval směr Letná. Na Letnou jsme už ale nepokračovaly, žaludek a nohy zavelely, a tak jsme zmoženy a hladovy zamířily raději na jídlo.
A příští rok? Rozhodně znovu, ťapat po kočičích hlavách v duhovém průvodu.

Abych to shrnula, skvělé to bylo. Působivé to bylo. A dokonce jsem si domů donesla sedm věcí: jednu darovanou vlaječku, druhou darovanou vlaječku a pět náhodně chycených či sebraných kondomů.

Lidé si nás fotili, tak jsem si na oplátku cvakla taky já je ^^

The Perks of Being a Wallflower aneb Dopisní melodrama

Co pár stránek někdo brečí. Vážně. Slovo "cry" je v různých obdobách v textu použito 103krát, jak jsem si dodatečně zjistila. Což při délce knihy doslova znamená, že ob stránku někdo roní slzy.

Na Tumblru narážím na citáty z téhle knihy každou chvíli. Lidé nadšeně píší, jak na ně zapůsobila, a úryvky z ní si nechávají tetovací jehlou psát na kůži, kde je budou moct číst až na doživotí. Po čase tak začne člověk chtě nechtě považovat The Perks of Being a Wallflower (v češtině Charlieho malá tajemství) od Stephena Chboskeho za jakýsi kultovní počin s obrovskou literární hodnotou. Knihu jsem si proto schovávala na letošní prázdniny a důvěřujíc všeobecnému mínění se na ni těšila. Matně jsem si navíc vybavovala, že už jsem viděla film a líbil se mi.
Už bych se mohla naučit, že se mi tak vysoká očekávání většinou nevyplácejí.

Zdroj: prakticky celý Tumblr

Jakkoliv to zní jakožto první věta shrnutí děje otřepaně a fádně: Charlie není jako jeho vrstevníci, marně se snaží zapadnout. Své vyprávění začíná v prvním ročníku na střední škole – zmatený, osamělý a vyrovnávající se se smrtí dvou lidí, kteří mu byli velmi blízcí. Poté, co se spřátelí se sourozenci Patrickem a Sam, začíná konečně poznávat svět, který šel do té doby mimo něj. Svět randění, kazetových nahrávek, experimentů s drogami a nových, komplikovaných vztahů.

Kniha je psaná formou dopisů, což je pro román o dospívání poměrně neobvykle zvolená narativní technika, která je v tomto případě navíc zpestřená faktem, že se čtenář nikdy nedozví, kdo se vlastně za oslovením "Dear friend" skrývá. Nabízí se taky možnost, že je drahým přítelem sám čtenář, což je rozhodně zajímavý způsob, jak jedince s knihou v ruce zaujmout a vnést do děje.
Dopisní forma ale textu na druhou stranu přináší též jistou monotónnost a nezúčastněnost. Autor prostřednictvím Charlieho jen brouzdá po povrchu charakterů ostatních postav, nikdy se nezabývá jejich skutečnými motivy nebo tím, co se jim asi honí v mozkovně, nerozebírá je do hloubky. Z toho důvodu jsem v průběhu celého příběhu nesoucítila se žádnou postavou, citově jsem byla naprosto neangažovaná a nehnulo by se mnou, ani kdyby půlku postav srazil autobus. Charlie příliš nezkoumá příčiny a spíš pouze konstatuje.

Příběh je psán velmi prostým, jednotvárným jazykem. Díky tomu se sice kniha skvěle čte, náročnějšímu čtenáři by však mohlo vadit, že mají všechny věty stejnou strukturu a slova se často opakují. Dokonce i to proklaté brečení bylo stále popisováno jedním jediným výrazem. Jelikož jsem knihu četla v angličtině, netuším, jak se s tímto nedostatkem popral překladatel.

Samotný Charlie je údajně patnáctiletý teenager, čemuž ale ani ten nejdůvěřivější čtenář zkrátka a dobře ani na chvilku nevěří. Působí totiž velmi nevyzrále, a zatímco se na určité věci dívá pohledem moudrého dospělého člověka, paradoxně nechápe, jak funguje společnost a mezilidské vztahy. Povážlivou mezeru ve vzdělání má i v oblasti lidského těla. Otázka, zda je jeho chování ovlivněno skutečně jen traumatem, které prožil v dětství, nebo je v určité míře autistický, není v knize zodpovězena a čtenář tak marně tápe.
Charlie je autorem představen jako velmi nesmělý introvertní jedinec, který je však zároveň značně nadaný a talentovaný, co se psaní týče. Může mi ovšem někdo prozradit, proč tedy tento údajný literární talent píše všechny své dopisy tak planě, užívaje pouze jednoduchých slov a větných skladeb? Jakákoliv genialita v tomto ohledu je pro čtenáře absolutně neuvěřitelná. Nerealističnost hlavní postavy je asi největší kámen úrazu celé knihy.

Chbosky do příběhu zapojil snad všechna temnější témata, která mu přišla na mysl: sebevražda, smrt, zneužívání dětí, mentální problémy, vyčlenění ze společnosti, znásilnění, potrat, domácí násilí, užívání drog, homosexuální vztahy... člověku to může připadat až poněkud předimenzované, jako snaha o emoční vydírání čtenářovo nebo pokus o zaujetí pesimisticky naladěných dospívajících čtenářů.

Co se mi na knize velmi líbilo, byly Charlieho úvahy o těch nejvšednějších věcech či o ostatních lidech, jeho náhodné postřehy. Jeho naivita a nezaujatost mu dává velmi originální pohled na věc. Některé myšlenky jsou tak pravdivé, že člověk při čtení pokyvuje hlavou nechápaje, jak autor dokáže několika jednoduchými slovy tak přesně vystihnout určitý pocit nebo skutečnost. Není vůbec s podivem, že je kniha všemi pubertálními dítky na Tumblru tolik citovaná, některé její myšlenky si to totiž opravdu zaslouží.

“The fact that one of these ladies was my mom made me particularly sad because my mom is beautiful. And she’s always on a diet. Sometimes, my dad calls her beautiful, but she cannot hear him.”

― Stephen Chbosky, The Perks of Being a Wallflower 

Protože se mi systém hvězdičkování zdá sice velmi praktický, ale nudný, rozhodla jsem se na blogu králíčkovat. Začíná nám to ale nevesele, kniha The Perks of Being a Wallflower si ode mě bohužel vysloužila pouhé dva ušatce.

Jak jsem zmiňovala na začátku, je tomu sice už déle, ale zhlédla jsem i stejnojmenný film a pamatuju si, že na diváka nepůsobil tak přehnaně melodramaticky. Vyprávění navíc nebylo vedeno pouze z Charlieho perspektivy a celkově jsem měla z filmové adaptace opravdu dobrý pocit, jak mi potvrzuje i mé tehdejší hodnocení na CSFD. Myslím, že filmový formát sedl příběhu daleko lépe, jelikož vlastně odstranil všechny nešvary, které mi při čtení knihy s železnou pravidelností utvářely nad hlavou otazník nebo které mi vyloženě vadily.

Rozšiřuju působiště

Vlastně tomu za několik dní bude přesně osm let, co jsem poprvé něco napsala na první ze svých blogů a vypustila nějakou svou myšlenku do vod internetu. A je to sice výsledek pouhé chvilkové pohnutky, ale rozhodla jsem se tohle výročí oslavit založením svého nového virtuálního doupěte. Rozlézám se jako nějaká choroba. Dokonce to tu vypadá, jako by měl blog vyrážku.