neděle 5. října 2014

Drobnosti za září

Sepsala Ely v 5.10.14

Akce a oslavy

Křehká Figurka začátkem měsíce oslavovala další životní zářez na pažbě a jako téma své narozeninové oslavy zvolila Tima Burtona. Jelikož jsem si s outfitem nevěděla příliš rady, protože jsem státnicemi počínaje za poslední půlrok z celého šatníku úspěšně vytloustla, bylo mi do hlavy vtloukáno, ať jsem alespoň řádně pruhovaná. Vzala jsem si radu k srdci a aplikovala ji i na nehty. Slovy Daniela Radcliffa: I tried, and therefore no one should criticize me. Figurka mimochodem upekla naprosto geniální brčálový maččovník a já měla díky tomuto příjemnému kavárenskému setkání možnost opět se vidět se skvělými lidmi a poznat několik dalších.


Plánovala jsem se také se svou drahou Polívkou (parta ze střední sdílející zájem o Japonsko) poprvé zúčastnit MAniFestu, ale nebylo nám přáno. Několik dní předtím zalehla polovina holek a poté jsem to schytala i já, takže byl plán rázem v troskách. Z japonských festivalů mě tedy letos čeká už jen říjnový Akicon.

Změna místa pobytu

Září s sebou ve své půli přineslo kromě podzimního počasí samozřejmě také začátek školy pro všechny vysokoškolským studiem povinné. Je to zvláštní, navštěvovat teď stále na jednu jedinou katedru. Ale je to pěkně zvláštní. Méně pěkně zvláštní je však naše nová spolubydlící, která je zkrátka a dobře nejspíš retardovaná a nenechávejte mě ani začínat na tohle téma, protože bychom zde byli hodně dlouho. Princezna na mě udělala tak hluboký dojem, že si nejspíš vyslouží vlastní filipiku článek.


Semestr se mi díky množství literárních seminářů nejspíše ponese hlavně v duchu povinného čtiva, které už teď krutě nestíhám. Drama, povídky, stará britská, literární teorie... a navíc se do toho všeho snažím dočíst poslední dva díly Zaklínače, který mě natolik uchvátil, že mu dávám přednost i před čtením obligatorním a podnikám kroky k tomu, abych si celou sérií ozdobila nejen čtečku, ale také knihovničku. Ani hromady čtení mi tedy očividně nezabrání v plánech na další knižní nákupy, a i proto jsem se ve čtvrtek zúčastnila olomouckých Knižních trhů. Přiznám se, že mě nic nezaujalo, ale i samotné ranní procházení mezi provizorními stánky s knihami na kočičích hlavách v prostředí ospalé historické Olomouce stálo za to.

Kategorie Dobroty se tento měsíc nekoná, zdraví mě nutilo navrátit se k nejpřísnější dietě, takže tento měsíc byl ve znamení pohanky, rýže a trochy zeleniny. A mé okolí jakoby se zrovna vyžívalo v básnění o různých dortech a sladkostech, všichni pečou a krmí se a nezapomínají mě o tom nadšeně informovat i přes mé důrazné prosby, aby toho nechali.

2 komentáře:

Rose Tascher řekl(a)...

Já jsem přes olomoucké knižní trhy s krvácejícím srdcem jen proběhla, protože nemááám peníze :/

Ely řekl(a)...

Rose Tascher: To je mi líto, ale tak snad jsi alespoň nasála "knižní atmosféru" :)

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář! Ani nevíte, jak mě potěší~

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...
 

(Ne)významné drobnosti Copyright © 2014 Design by Ely